Bydlivá Poezie
Židle Trubková
Kdo židlí má, bydlí … * fotografie barevná, statická, náhodná *Horní Holetín, naše „latifundie“, náš mikro-developerský projektík.
KDO ŽIDLI MÁ, BYDLÍ …
… třeba v zahradě, nebo v domě v Horním Holetíně. :-) …
Bylo pěkné světlo … Teplý den, tráva voněla, přes židli jsem přehodila ručník, aby uschnul, a sedla si na kameny před dům. Osprchovaná a čistě převlečená. Kdo by neměl rád ten pocit … :-)
Tahle trubková židle je nesmrtelná, pokud ji nenecháte na dešti stát. Vodu nepřežije židle žádná, ani dřevěná … možná vydrží vodní nápor jen o něco málo déle, časem však taky „umře“. Jedna taková, úplně obyčejná, k nám „před svou smrtí“ přišla; vrstvy se z ní loupou jak šlupky cibule i s barvou… Sedět se na ní nedá, ale něco na ni položit člověk může. Hodně zažila; prošla si svou hrbolatou cestou na všech čtyřech a někdo „v ní“ kdysi bydlel … 🤘 … (BTW … fotka je klikací.; -)