Bydlivá Poezie
Plandavé křesílko ...
… nemělo by chybět u žádné postele – KŘESLO, nejen na tvoje hadry …
*
Říká se tomu „CHAIRDROBE“ a nemělo by chybět u žádné postele, „in my humble opinion“ … :-)
… (jen tak) KŘESÍLKO, z bývalého bytu ve Vrškách; trůnilo vedle postele. Dala jsem za dvě před pár lety šest tisíc a paní mi tvrdila, že to jsou prý „Halabala křesílka“. No … myslím, že nejsou, protože se v nich dá celkem pohodlně sedět; nebýt těch hader … Jiná dvě, co si s sebou přitáh´ Mirek, ta SKUTEČNĚ Halabala s květovanými potahy, jsme prodali. Však on je někdo bude mít raději, než jsme měli my … 😉 (Fotka je klikací.)
ČTYŘI ROKY A MĚSÍC …
… Přistěhovala jsem do Vršovic za covidu, nájmy slušný, bytů přehršel, nikde žádný lufťák z ciziny. Po čtyřech letech zvýšili nájem téměř na dvojnásobek; těsně před vypršením roční nájemní smlouvy … a to se já-řku nedělá, a tak jsme vypadli, i z Prahy. Rok už bydlíme na stavbě; všude je prach vybourané minulosti, prach zprzněných zdí a špatně zazděných, předělaných oken a parapetů … Nový počátek stojí za rohem a nadává „do kurev“ … inspirativní prostředí. :-D
Občas si vzpomenu na …
teplo čistě povlečené postele,
pracovnu …
a úzký balkon na jih,
kde petržel rostla tak zběsile.
🤘