Drobná architektura & interier
Soudní síně na Ovocném trhu
Trochu poeticky a velmi stručně … obrázky nechť samy jsou vám nesmělými průvodci …
*
V loni, v měsíci padajícího listí, začala obnova sedmi soudních síní v domě, co už hodně pamatuje. Dům je to starý a složitý, vznikal postupně. Bouralo se a stavělo … tamhle něco se nechalo a opravilo, tuhle něco přistavělo; nesl už mnoho jmen a býval domovem šlechtických rodů, vojenské posádky, mincovny a nejnověji soudu, i když je to drahně už stopadesát let. Síně leží v přízemí, až na jednu, co prodlévá v prvním patře.
„Lepenkový“ nábytek, žluklé koberce, někde dlažba, někde parkety, někde lino a místy vlhko; nevlídně tu bylo, ale to je u soudu tak trochu vždycky, že jo; nikdo nechodí rád k soudu (snad kromě soudců a právníků) … :o)
TRADICE, ŘÁD, SPRAVEDLNOST & TICHO …
… pomalu plynoucí statický (stabilní) svět. Tady bydlí SLOVO. To kvůli němu se stavělo obložení po bocích do výše a ze stropů zavěšovala Jitka kola, aby jej zdi a stropy nepohlcovaly, a ono mohlo svobodně se odrazit do uší a v záznamu. Trochu čerstvého „future“ závanu do dusného nevětří, jež krájet by se dalo jako čokoládový dort s tlustou vrstvou polevy. Litinové radiátory s rozvody zůstaly; „face-lifting“ neproběhl až tak hluboce. :o)
PS …
Další naše spolupráce s Jitkou, projekt o němž jsme si myslely, že půjde spíš kamsi do šuplíku, než že by „se stal“. A ejhle. Dlouho se nic nedělo, nebyly prachy, myslím … nebo tak něco. A pak další, jiný, příběh. Příběh „O Šlendriánovi“, co si dal výdělek na piedestal. No co už, je to za námi. Uf! :-)
