Hraběnka II.

⁎

Zelená údolí, klenuté kopce … voňavé louky, oblačné lesy, vodojemy a továrny na pokraji … šálku kávy. Zjišťuju, že neposlouchám, co někteří povídají; marně se snažím vybavit si svou zřejmě lhostejnou konverzaci před pár týdny na stejném místě u kávy na podloubí. Marně pucle skládám, celek není; a nebude. Neposlouchám, nebo si jen málo pamatuju? A tak to raději s gustem vypouštím pro naději, že (snad) bude lépe, a že hlava tuhosti kopačáku brzo změkne, a stane se tak měkkou a tvárnou, jak jen to jde, neboť život s tuhou hlavou, jistě uznáte, jest nevalným. :) @contest ⇢

Na konci předchozího dílu o Hraběnce jsme psali, že jsme nic nevyhráli, inu, co naděláme. (Donesl však lehký vánek k mému uchu, že … zalekli se porotci kamene, řkouce, že druhý Michelangelo se ještě nenarodil, aby fontánu udělal. :)

„KÁMEN A BOLEST“

To jednoho potěší i nepotěší, vzhledem k našemu neúspěchu. Samo srovnání s Michelangelem je docela fajn, i když to není zrovna současník, ale že to prý-jaksi „nejde udělat“, je námitka podivná, neb zrovna se dopouštíme nové stavby a hraběnka by mohla být umístěna na jejím dvorku, a dokonce žije i sochař, který by ji svedl vyrobit. A z tohoto nám plyne, že „ideály“ udělat lze, a ne, že ne. :-) Konec-konců … na pár ideálů od Michelangela si můžeme šáhnout, a dokonce … jeho Davidovi se už rozpadají kotníky, jak tak stál dlouho venku, prošleháván počasím. Je pravdou, že Michelangelo u toho sochání několikrát málem umřel …

A tak vám nevím, podle čeho poroty vlastně návrhy posuzují. Snad podle toho, jestli to či ono dané dílo lze udělat… :-) Co se nás týká, nijako tvrdošíjně netrváme na kameni, vlastně jsme si ještě žádný materiál pořádně nevybrali, nebyl na to nějak čas, vzali jsme tohle zadání jen jako „věc k hovoru“.

Napadlo nás, vytisknout Hraběnčí fontánu na 3D tiskárně, technologie je to stále plenková, je to něco nového, co lidé ještě dobře neznají, tak proč to nezkusit. :-)

„Vole už z toho lopocení mám… jak pořád břicho k bradě vypínám… Kyčle mám vražené až do panděra a zadek hřbetu rovnováhu dělá… Já nejsem malíř a sem nepatřím! “ (Michelangello Giovannimu di Benedetto)

PS : …

… na posledním obrázku je hraběnka po letech stěhování, už bez mísy na vodu a s upadlou hlavičkou, protože ji shodila kočka. (Bez mísy, vyrůstat přímo z dlažby, mít nohy v betonu … možná lepší řešení.; -)